středa 24. dubna 2013

zase guláš - tentokrát pravý maďarský

Začnu poeticky - když jeden můj kamarád navštívil matičku stověžatou, dal si "maďarský guláš" ... Večer mi pak povídal, že to nebyl ani maďarský, ani guláš ...
Jak známo, gulyáš je něco jiného než naše pojetí guláše, nicméně existuje i maďarský guláš...

V dnešní době je docela těžké vymyslet zcela origoš recept, zvláště když jde o celkem tradiční pokrm, takže tento recept je silně ovlivněn knihou S trochou nostalgie aneb jak se vařilo a jedlo za císaře pána paní Kuntzmannové. Nicméně některé věci jsem dělal maličko jinak :)
Potřebujeme cca 1kg hovězího zadního, trochu "menší" půlku z hmotnosti flákoty cibule, sádlo (to jsem neměřil), dle chuti stroužky česneku (autorka tvrdí 2, já přidal o jeden více :)), mletou červenou papriku (sladkou pouze, vařil jsem i pro drobotinu), kmín, půlku citronu, malé balení rajčatového protlaku, zelenou čerstvou papriku (cca 4 ks), masový vývar jsem neměl, ale "podepřel" jen dušením masa, z kila se už něco vydusí, no a sůl, majoránku, bobkový list.

Maso nakostkujeme a cibuli hodíme na sádlo a necháme restovat. Zvýšíme plamen, přidáme maso a zprudka opražíme, dokud maso nepustí šťávu. Odstavíme, přimícháme mletou papriku, podlejeme, vrátíme na oheň a dusíme. Přidáme kmín, trochu citronové šťávy, bobkový list, majoránku. K poloměkkému masu dodáme rajčatový protlak a na kostičky krájenou zelenou papriku, podléváme, dle chuti dosolujeme, já tam nakonec s hanbou přidal trochu pepře mletého...
Obecně jsem k zahušťování gulášů spíše skeptik, no a když už, tak rozvařeným bramborem, nicméně zde jsem poslechl, nezahustil a cibule se mi krásně rozvařila. Když je maso měkké, přidáme llisovaný česnek
Výsledek byl velmi podobný jako v csárdě v Egeru, i když speciálně z toho protlaku jsem měl trochu strach :).

Podával jsem to barbar s knedlíkem, nikoliv s tarhoňou či nokedli, chcete-li :)

(publikováno s laskavým svolením autorky)

Žádné komentáře:

Okomentovat